Po roce jsem se opět vydal za rybami do středního Norska, do fjordů Norského moře poblíž ostrova Hitra. Třikrát jsme jeli v sestavě já, taťka a kamarád Jarda, letos došlo k mírné změně a místo taťky s námi jel Jardův kamarád Pavel. V bungalovu jsme bydleli se super kluky Slávkem a Rudou, se kterými jsem občas vyrazil na noční rybolov (na druhou směnu, někdy jsem byl na moři v kuse i 20 hodin).
Za tři předchozí výpravy v počátku léta bych si troufl říct, že už relativně vím „jak na ně“, ale letos skoro nic z dřívějších let nefungovalo, a to asi především díky dlouhodobě nevlídnému a chladnému počasí v Norsku, díky kterému nenajely ryby do mělčin a držely se spíše v hloubkách. Po cestě naměřil teploměr v noci dokonce 0 stupňů; když jsme pak dorazili do rybářského kempu, teploty se pohybovaly do 10°C a byl tak silný vítr, že nebylo vůbec možné vyrazit na moře. Skupině před námi počasí nedovolilo počasí vyplout dokonce 4x z devíti dnů; naše předpověď pro další dny byla však naštěstí lepší.
První dny jsme tedy ryby hledali, zkoušeli, sem tam nějakou rybu chytili, ale nebyla to žádná sláva. Občas nějaká treska, menší mník, někdy jsme narazili na hejno makrel a to byla zábava! I když jsme tresky začali objevovat (jinde než dříve a v podstatně větších hloubkách min. 20-40 m), tak v půlce pobytu přestaly brát. Po celém dni rybaření jsme měli sotva pět ryb, proto jsme změnili strategii a zkoušeli lov mníků na hloubkách 70-100 m. Toto nouzové řešení se nakonec ukázalo být spásný nápad. První záběr a zanedlouho byl v lodi mník 117 cm. Postupně přibyly další úlovky v rozmezí 80-125 cm, ty největší už měly kolem deseti kilo. Zabral nám také tři čtvrtě metrový žralok ostroun, kterého jsme v Norsku dosud neulovili a byl příjemným zpestřením rybí skladby. Když už se blížila půlnoc a hladina moře se zklidnila tak, že jsme skoro nedriftovali a spíše stáli na místě, rozhodli jsme se vrátit do kempu. Přišel mi ale ještě jeden záběr a hned po záseku bylo jasné, že to nebude žádný drobeček. Ryba hned od záseku bojovala a byla hodně těžká, takže jsme byli napjatí, co je na konci. Když se na hladině vyvalilo tělo, tak jsme jen zalapali po dechu, takovou obludu jsem nečekal ani v nejbujarejším snu. Měli jsme problém dostat ji do lodi, jak byla těžká. Mník mořský neuvěřitelných 150 cm, váha v kempu pak ukázala neskutečných 18 kg. Krásný rybářský zážitek na celý život! Za dvě hodiny rybolovu jsme chytili žraloka a 8 mníků, z toho 5 bylo přes metr a jako tečka jeden a půl metru dlouhý „drobeček“.
Další den jsme mníky nepokoušeli, ale tresky pořád nebraly. Tak jsme předposlední den ještě jednou na ně vyrazili, opět jich chytili 8, ale jen dva přes metr (Jarda 125 a 10,5 kg, já 124 a 10 kg). V noci jsme pak ulovili konečně zas nějaké tresky, takže poslední dny byly dokonalé. Jako tečku za naším pobytem jsme se poslední den vydali na pár hodin zkusit najít makrely. Trefili jsme hejna a to byl doslova koncert. Tahali jsem je i po pěti na jeden nához a mohli lovit a lovit, ale už jsme museli říct Dost!, protože bychom nevěděli, co s nimi dělat. Myslel jsem si, že máme v bedně tak 40 ryb, nakonec jich bylo 80. Nádherné zakončení "jiného" pobytu v Norsku. A nutno říci, že ač to vypadalo všelijak, tak nakonec (díky mníkům a makrelám) velmi úspěšném.
Vedle rybaření bylo krásným zážitkem pozorování mořských orlů při lovu, dovádění sviňuch (delfínů) kolem lodi nebo neuvěřitelné západy a východy slunce. I když to bylo „těžké“ rybaření (díky zimě, větru a náročném lovu v hloubkách), opět to stálo za to a vraceli jsme se plni úžasných zážitků. Každý rok je jiný a umí překvapit, proto se už těšíme na ten další!
Za tři předchozí výpravy v počátku léta bych si troufl říct, že už relativně vím „jak na ně“, ale letos skoro nic z dřívějších let nefungovalo, a to asi především díky dlouhodobě nevlídnému a chladnému počasí v Norsku, díky kterému nenajely ryby do mělčin a držely se spíše v hloubkách. Po cestě naměřil teploměr v noci dokonce 0 stupňů; když jsme pak dorazili do rybářského kempu, teploty se pohybovaly do 10°C a byl tak silný vítr, že nebylo vůbec možné vyrazit na moře. Skupině před námi počasí nedovolilo počasí vyplout dokonce 4x z devíti dnů; naše předpověď pro další dny byla však naštěstí lepší.
První dny jsme tedy ryby hledali, zkoušeli, sem tam nějakou rybu chytili, ale nebyla to žádná sláva. Občas nějaká treska, menší mník, někdy jsme narazili na hejno makrel a to byla zábava! I když jsme tresky začali objevovat (jinde než dříve a v podstatně větších hloubkách min. 20-40 m), tak v půlce pobytu přestaly brát. Po celém dni rybaření jsme měli sotva pět ryb, proto jsme změnili strategii a zkoušeli lov mníků na hloubkách 70-100 m. Toto nouzové řešení se nakonec ukázalo být spásný nápad. První záběr a zanedlouho byl v lodi mník 117 cm. Postupně přibyly další úlovky v rozmezí 80-125 cm, ty největší už měly kolem deseti kilo. Zabral nám také tři čtvrtě metrový žralok ostroun, kterého jsme v Norsku dosud neulovili a byl příjemným zpestřením rybí skladby. Když už se blížila půlnoc a hladina moře se zklidnila tak, že jsme skoro nedriftovali a spíše stáli na místě, rozhodli jsme se vrátit do kempu. Přišel mi ale ještě jeden záběr a hned po záseku bylo jasné, že to nebude žádný drobeček. Ryba hned od záseku bojovala a byla hodně těžká, takže jsme byli napjatí, co je na konci. Když se na hladině vyvalilo tělo, tak jsme jen zalapali po dechu, takovou obludu jsem nečekal ani v nejbujarejším snu. Měli jsme problém dostat ji do lodi, jak byla těžká. Mník mořský neuvěřitelných 150 cm, váha v kempu pak ukázala neskutečných 18 kg. Krásný rybářský zážitek na celý život! Za dvě hodiny rybolovu jsme chytili žraloka a 8 mníků, z toho 5 bylo přes metr a jako tečka jeden a půl metru dlouhý „drobeček“.
Další den jsme mníky nepokoušeli, ale tresky pořád nebraly. Tak jsme předposlední den ještě jednou na ně vyrazili, opět jich chytili 8, ale jen dva přes metr (Jarda 125 a 10,5 kg, já 124 a 10 kg). V noci jsme pak ulovili konečně zas nějaké tresky, takže poslední dny byly dokonalé. Jako tečku za naším pobytem jsme se poslední den vydali na pár hodin zkusit najít makrely. Trefili jsme hejna a to byl doslova koncert. Tahali jsem je i po pěti na jeden nához a mohli lovit a lovit, ale už jsme museli říct Dost!, protože bychom nevěděli, co s nimi dělat. Myslel jsem si, že máme v bedně tak 40 ryb, nakonec jich bylo 80. Nádherné zakončení "jiného" pobytu v Norsku. A nutno říci, že ač to vypadalo všelijak, tak nakonec (díky mníkům a makrelám) velmi úspěšném.
Vedle rybaření bylo krásným zážitkem pozorování mořských orlů při lovu, dovádění sviňuch (delfínů) kolem lodi nebo neuvěřitelné západy a východy slunce. I když to bylo „těžké“ rybaření (díky zimě, větru a náročném lovu v hloubkách), opět to stálo za to a vraceli jsme se plni úžasných zážitků. Každý rok je jiný a umí překvapit, proto se už těšíme na ten další!
