Název

Norsko - Grefsnesvågen, ostrov Hitra 1. - 13. 7. 2018

Popis

Po třech letech jsme se v osvědčené partě já, taťka a kamarád Jarda vydali za rybářskými zážitky do Norska. Tentokráte trochu v pozdějším termínu (místo června v červenci), abychom vyzkoušeli, který je lepší. Na sraz v Praze nás přišli vyprovodit Janča s kluky a pak už jsme se vydali na dlouho cestu na ostrov Hitra (2000 km, 38 hodin, z toho 8 hodin na trajektu).
První dny jsou většinou o testování, kde by mohly ryby být a brát, je to alchymie období, počasí, tahu ryb atp. Dny byly různě úspěšné, ale vždy jsme do kempu nějaké dovezli a oživili po několika letech večerní rituál - já s Jardou čistíme, kucháme, balíme, mrazíme; taťka chystá večeři. Dokonalá dělba práce. V prvních dnech jsme většinou chytali tresky obecné a tresky polak, podařilo se nám chytit i makrely a malého mníka. Druhý den máme však jeden neskutečný zážitek, protože mi na prut zabral obrovský halibut (platýz), kterého jsme hodinu a 40 minut zdolávali, vozil nás i s lodí, ale nedostali jsme ho ode dna a nakonec zajel mezi nějaké kořeny na dně a uvolnil se. Vzhledem k síle ryby to muselo být monstrum, takže šance ne její vylovení byla fakt malá. Každopádně zážitek na celý život!!! Na fotkách je vidět ohnutý prut, jak nás ryba "táhne" a obrázek ze sonaru, jak s námi těch 100 minut křižoval v laguně.
V dalších dnech pobytu máme za sebou mnoho dalších krásných úlovků. Ať už červené tresky, pyskouna skvrnitého, tak kapitální tresky obecné, kterou ulovil Jarda (měla 90 cm a 7 kg). Taťka zdolal zase krásného polaka 74 cm. Rybáři tu ulovili i jiné zajímavé druhy, vedle rejnoka také třeba halibuta, vyfotil jsem tuto zajímavou rybu z obou stran (v několikanásobně větším provedení jsem ho měl na prutě druhý den). Zážitkem jsou tu i bílé noci, kdy slunce na pár hodin zajde jen za obzor a časně z rána zase vychází. Jsou to fascinující scenerie.
Ale to jen dovolená, ale taky pěkná dřina. Pokud si nějaké ryby chceme dovést domů, trávíme denně hodiny ve filetárně - oškrábat šupiny, vykuchat, nafiletovat, zabalit, zamrazit... V noci padáme únavou do postele.
Ve zbývajících dvou dnech u moře nám moc nepřálo počasí. Bylo krásně a jasno, bez větru, takže pro rybaření nejhorší kombinace. Vyrazili jsme proto lovit na hloubku, kde by slunečné počasí nemělo vadit. Občas se nám ve sloupci podařilo narazit na hejno makrel, někdy projelo hejno kelerů (treska tmavá), což je krásná tmavá sportovní ryba (největšího chytil taťka, a to 62 cm). Zatímco kluci chytali ve sloupci přibližně 20-60 m pod lodí, já svou nástrahu spouštěl až na dno (v rozmezí 80 až 100m hluboko) a pokoušel se ulovit mníka. Chytil jsem dva, větší měl 85 cm. Byl jsem nadšený, krásná tříkilová ryba (ale zdolávání ze 100 m makačka)! Pak jsem měl na dně ještě další záběr, ryba byla evidentně těžší a bojovnější a dlouhé minuty trvalo, než se nám ukázala na hladině. K našemu úžasu mi zabral unikátní vlkouš obecný (al. mořská kočka)! Není běžné ji ulovit, je velmi (a)typická svým strašidelným vzezřením; člověk musí být i velmi opatrný, protože má velmi silné čelisti, kterými drtí škeble a prý jednoduše připraví o prst. Obrovský zážitek a v zásadě rarita, na kterou se chodili v kempu dívat i ostatní rybáři. Vlkouš měl 84 cm a 5,30 kg, takže velmi úspěšný lov na závěr. Ten jsme ještě završili poslední den, kdy jsme rybařili zkráceně jen do odpoledne. Chytil jsem další 3 nádherné mníky 81, 84 a 87 cm, malinkého okouníka a pak jsme měli několik kelerů.
Letos jsme nachytali nejvíc ryb, nejvíc druhů - 10 (treska obecná, treska polak, treska tmavá - keler, treska jednoskvrnná, mník bělolemý, makrela, pyskoun skvrnitý, okouník, vlkouš obecný, sleď), máme největší tresku obecnou (90 cm), mníka (87 cm), vlkouše (84 cm), kelera (62 cm), polaka byl letos největší 74 cm. Navíc jsme plní úžasných zážitků, nových zkušeností a nemůžeme naši rybářskou expedici hodnotit jinak než úspěšně.

Kategorie a štítky

Nastavení